Proč mne včely nebodají

častá otázka návštěvníků včelařských kurzů. Není to úplně pravidlem, že mne včely nebodnou. I když zřídka, tak včely bodají. Většinou do silnější kůže na prstech a moji vinou, když včelu omylem stisknu. Někdy stihnu bodající včele velmi rychle ucuknout a také se zranit třeba jiným způsobem. Takže bodne, ale ne až tak hluboko.

Nejhorší a nejbolestnější bodnutí je do měkké kůže a na místě a kde je kost. Pak je zapotřebí co nejrychleji žihadlo seškrábnout – nejlépe do 1–2 sekund. Jinak hrozí větší opuchnutí v místě bodnutí. Tím, jak jsem už zvyklý na žihadla, opuchnu méně a po hodině se nateklá ruka vrací k normálu. Opravdu záleží, kolik si necháte napumpovat jedu do kůže 😉

„Do včel jdi, když pracují – ne když odpočívají.“

Pokud chci mít jistotu a nemám náladu na žihadlo, pracuji tak, abych včely důrazně kouřem upozornil na zásah a poté sleduji, jak se včely na plástě resp. horních loučkách chovají. Zda zalezly do uliček, nebo jestli sledují ruku, na kterou chtějí skočit 😉

Vždy se však držím pravidla: pokud to lze, jít do včel, když jsou dospělé včely venku a pracují. Prostě je hezké teplé počasí. A co činí včely méně bodavými, je především pravidelná obměna matek ze specializované rozmnožovací stanice.

Žihadla k včelaření patří, ale nejsou tak častá, jak si lidé myslí. Když víte, jak se včelami komunikovat, a máte kvalitní matky, můžete pracovat skoro bez obav. A to je mimo jiné i to, co se snažím předat účastníkům na kurzech – že se včel není třeba bát.