The post Předposlední předprázdninový appeared first on Včelařské kurzy .cz.

The post Včelnice ve sněhu 16. ledna 2021 appeared first on Včelařské kurzy .cz.

The post Poslední včelařský kurz v roce 2020 appeared first on Včelařské kurzy .cz.

A v jaké situaci jsme včely zastihli ?
Včely jsou již připravené na zimu. V horních nástavcích se nachází kolem 20 kg zásob a to pěkně zahuštěných. Včely během tří neděl dokonale zpracovaly podaný cukr. Plásty jsou zavíčkované a tudíž bezpečně připraveny na zimu. Nenašli jsme žádné trubce. Což je signál, že včely je již nepotřebují. Matky ještě stále intenzivně kladou nová vajíčka. I plodu je celkem hodně.

Počasí na kurzu nám vyšlo naprosto krásně i přes to, že byl zakončen mohutným deštěm se silnou bouřkou.

Reakce Katky ze včelařského kurzu:
Dobrý večer. Děkuji moc za dnešní den, který mi otevřel pohled do světa včel. Chci Vám poděkovat, že tyto kurzy pořádáte, mají smysl :).

The post Kurz v září 2020 appeared first on Včelařské kurzy .cz.

The post Přidán nový termín na 12. září 2020 appeared first on Včelařské kurzy .cz.

Kvasový chléb

Na včelařském kurzu jsme měli tu čest přivítat pana pekaře Jana Maška. Děkujeme za možnost ochutnání Maškova pečiva, tradiční kvasová výroba z Jizerských hor.

Jak se peče v malé rodinné pekárně
www.televizeseznam.cz/video/jidlo-s-r-o/mala-pekarna-235747

https://www.pekarstvimasek.cz

The post Prázdninový včelařský kurz appeared first on Včelařské kurzy .cz.

The post Deštivý červen 2020 appeared first on Včelařské kurzy .cz.

Se spoustou myšlenek odjížděli budoucí včelaři a včelařky účastníci druhého včelařského kurzu. Dokonce dvě účastnice včelařského kurzu byly u nás podruhé, nyní se svými protějšky.

The post Včelařky a včelaři na včelařském kurzu appeared first on Včelařské kurzy .cz.

The post První kurz včelařů 2019 appeared first on Včelařské kurzy .cz.

častá otázka návštěvníků včelařských kurzů. Není to úplně pravidlem, že mne včely nebodnou. I když zřídka, tak včely bodají. Většinou do silnější kůže na prstech a moji vinou, když včelu omylem stisknu. Někdy stihnu bodající včele velmi rychle ucuknout a také se zranit třeba jiným způsobem. Takže bodne, ale ne až tak hluboko.

Nejhorší a nejbolestnější bodnutí je do měkké kůže a na místě a kde je kost. Pak je zapotřebí co nejrychleji žihadlo seškrábnout – nejlépe do 1–2 sekund. Jinak hrozí větší opuchnutí v místě bodnutí. Tím, jak jsem už zvyklý na žihadla, opuchnu méně a po hodině se nateklá ruka vrací k normálu. Opravdu záleží, kolik si necháte napumpovat jedu do kůže 😉

„Do včel jdi, když pracují – ne když odpočívají.“

Pokud chci mít jistotu a nemám náladu na žihadlo, pracuji tak, abych včely důrazně kouřem upozornil na zásah a poté sleduji, jak se včely na plástě resp. horních loučkách chovají. Zda zalezly do uliček, nebo jestli sledují ruku, na kterou chtějí skočit 😉

Vždy se však držím pravidla: pokud to lze, jít do včel, když jsou dospělé včely venku a pracují. Prostě je hezké teplé počasí. A co činí včely méně bodavými, je především pravidelná obměna matek ze specializované rozmnožovací stanice.

Žihadla k včelaření patří, ale nejsou tak častá, jak si lidé myslí. Když víte, jak se včelami komunikovat, a máte kvalitní matky, můžete pracovat skoro bez obav. A to je mimo jiné i to, co se snažím předat účastníkům na kurzech – že se včel není třeba bát.

The post Bodnutí včelou – jak často se to opravdu stává? appeared first on Včelařské kurzy .cz.

je jedním z nejdůležitějších ukazatelů, které včelaři sledují během zimního období. Jde o přirozený odpad, který propadává mezi plásty na podložku pod úlem. Z jeho složení lze vyčíst mnoho informací o kondici včelstva, o tom, jak hospodaří se zásobami, i o případné přítomnosti parazita Varroa destructor. Díky tomu je spad měli nenahraditelným diagnostickým nástrojem.

Co vše můžeme zjistit

Na podložkách v prosinci či lednu bývá patrná měl, která propadla uličkami mezi plásty. Včelař tak může bez otevírání úlu sledovat:

• zásoby potravy – malé krystalky cukru značí přenos zásob do zimního chumáče, mohou však souviset i s krystalizací medu, pozdním zakrmením nebo příměsí medovice,
• zdraví včelstva – kromě zbytků vosku a pylu lze ve spadu odhalit i samičky roztoče varroa,
• sílu včelstva – množství a rozmístění měli napovídá, kde se v úlu nachází zimní chumáč.

Spad měli a varroáza

Pravidelné sledování spadu měli je důležité i jako diagnostická metoda. Pokud včelař na podložce objeví více samiček roztoče Varroa destructor, znamená to, že je třeba zasáhnout vhodnou metodou ošetření. Spad měli tak není jen ukazatelem přirozeného chodu včelstva, ale také varovným signálem, který umožňuje včasné zásahy.

Jak správně sledovat spad měli

• Podložku kontrolujeme hlavně v zimních měsících, kdy se včely stahují do chumáče.
• Měl se hodnotí nejlépe na čisté podložce, kterou lze snadno vyjmout a prohlédnout.
• Pro přesnější výsledky je možné spad měli vyhodnocovat také v laboratoři.

Spad měli je jednoduchý, ale mimořádně užitečný nástroj, který pomáhá včelaři sledovat zdraví a kondici včelstva. Pravidelnými kontrolami lze odhalit problémy včas a zajistit včelám lepší podmínky pro úspěšné přezimování.

👉 Jak správně vyhodnocovat, se můžete naučit nejen teoreticky,
ale i prakticky na našem včelařském kurzu.

The post Spad měli – proč je pro včelaře důležitý appeared first on Včelařské kurzy .cz.

The post Teplý říjen 2018 appeared first on Včelařské kurzy .cz.

The post První kurzy 2015 appeared first on Včelařské kurzy .cz.